VÁNOCE Z POHLEDU TRADIC

0
35
zobrazeno

Vánoční svátky nám nejlépe ukážou, jak jsme vnitřně spokojení a vyrovnaní, protože právě v tento čas vyjde najevo, kdo žije podle sebe, a kdo podle naučených zvyklostí. Zkuste být sami sebou a udělejte si Vánoce tak, jak chcete jen vy sami.

Jak se dočtete v historii Vánoc, byly to původně svátky zimního slunovratu – Saturnálie – významné pohanské svátky. Křesťané je změnili na Vánoce (narozeniny Ježíše Krista) až později.

My Slované jsme měli své sluneční bohy – Svaroga, boha nebeského světla, přemožitele tmy a chaosu, Dažboga, boha Slunce, a Svarožice, boha ohně. Proto vás asi nepřekvapí, že určité typické prvky, které si s oslavami Vánoc i v dnešní době spojujeme, pocházejí právě z těchto pradávných, předkřesťanských obřadů a rituálů.

Jak vlastně naši staří slovanští předci tento svátek oslavovali?

Oslavy souvisely s uctíváním nejvyššího a nejstaršího slovanského boha – Svaroga. Ten měl syna Dažboga, boha Slunce. Dažbog se o zimním slunovratu jako dítě rodí, během jara dospívá, o letním slunovratu nabude vrcholné síly a začíná postupně stárnout, až o zimním slunovratu umírá. To odpovídá i tomu, jak dnes celý rok vnímáme my z pohledu přírodních zákonů a počasí.

Element ohně byl nejdůležitějším prvkem Vánoc a provázel celé oslavy zimního slunovratu. Měl nejen funkci symbolickou, ale zejména ochrannou. Oheň se zapaloval při západu Slunce (do sebe vstřebal poslední zbytek Dažbogovy síly) a musel hořet celou noc. Hned poté začala slavnostní večeře. Proto nezapomeňte o Vánocích na svíčky, a čím víc, tím lépe. Kdo má krb, samozřejmě zapaluje oheň v krbu, který chrání a udržuje energii v domě.

Během slavnostního přípitku byly k večeři pozvány i duše zemřelých předků. Na stůl bylo sneseno co nejvíce postních (nemasitých) jídel – lišila se podle krajových zvyklostí. Nesměla ale chybět jablka (symbolizující zdraví), ořechy (symbol hojnosti) a česnek (s ochrannými účinky).

Hlavní roli mělo pečivo – podávalo se hned po přípitku a rozděloval ho hospodář. Nejčastěji se jednalo o chléb, později ho nahradila vánočka nebo speciální kulatá oplatka či koláč ve tvaru slunečního disku, dnes mazanec. Koláče bývaly zdobené svastikou nebo křížem v kruhu. Pečivo se dělilo na tolik částí, kolik měla domácnost členů (včetně předků).

Prvkem, společným pro celý staroslovanský svět, je motiv slámy. Dávala se na podlahu nebo na stůl, kde byla urovnána do tvaru kříže. V dnešní době si můžeme vytvořit slaměný věnec, který tuto symboliku připomíná.

Vánoce byly ve středověku veřejnými svátky, jako ozdoby se používaly břečťan, cesmína a jiné stálezelené rostliny. Dávání vánočních dárků bylo tehdy obvyklé jen mezi lidmi s právními vztahy, jako je nájemce a pronajímatel.

Kouzelná vánoční noc

Nejdelší noc v roce ale měla i hlubší rozměr – byla kouzelná. Země se otvírala a vydávala své poklady, skály pukaly, kapradí rozkvétalo, pod sněhem kvetly louky a stromy plodily ovoce, divoká zvířata se budila ze zimního spánku a ta domácí mluvila lidskou řečí. Ze studny jste si mohli nabrat medovinu nebo víno, koryty řek proudilo zlato a stříbro.

A aby těch zázraků nebylo málo – člověk mohl nahlédnout do budoucnosti. Takže se věštilo, a to jak při večeři samotné, tak po ní. Louskaly se ořechy (zdravé jádro znamenalo zdraví a hojnost; poškozené nebo vysušené nemoc, bídu, či dokonce smrt), krájelo se jablko apod. Svobodné dívky mohly ve studni spatřit obraz svého budoucího ženicha (což koneckonců známe z balad K. J. Erbena).

Dárky se koledovaly

Tento zvyk patří k těm nejstarším. Vznikl tak, že se mladí muži přestrojili za zvířata nebo si navlékli různé jiné strašidelné masky na obličej, vyrobené z kůry, dřeva nebo kůže. Jejich smyslem bylo zahnat běsy a démony a ochránit před nimi ostatní lidi. Mladíci ve skupinách obcházeli domy, zpívali koledy, hráli různé scénky a přáli domácnostem úrodu a štěstí. Od hospodyně za to dostali dary (jídlo a pití, popř. peníze).

A co další sváteční dny?

První sluneční paprsky následujícího dne a kokrhání kohouta oznamovalo znovuzrození boha Dažboga. Prvním rituálním pokrmem toho dne byla snídaně, která měla prý symbolizovat plenku nově narozeného boha. Ta se opět obřadně lámala (placky, chleba) a rozdělovala.

K obědu se peklo starobylé posvátné zvíře – prase. Odtud pravděpodobně pochází rčení o nutnosti se na Štědrý den postit, abychom pak uviděli „zlaté prasátko“. Kulaté prasátko navíc symbolizuje zářivé slunce – Dažboga – který opět šplhá na oblohu.

Jak tedy vnímat Vánoce v dnešní době?

Jsou to hlavně svátky vzájemných vztahů rodinných, svátky klidu, rozjímaní, odpočinku a pohostinnosti. Asi nejdůležitější je, že na Vánoce je možné začít zázrak, a jestli to bude zázrak v podobě láskyplných vzájemných vztahů, rodinné atmosféry a pohody, nebo i něčeho většího, je jen na vás. Proto se obzvlášť o Vánocích rozhodujte srdcem a zkuste si tento úžasný svátek užít podle sebe.

Zdroj: http://www.e-stredovek.cz/view.php?cisloclanku=2007120002, https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1noce_b%C4%9Bhem_historie

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Prosím vložte komentář
Please enter your name here