NEJENOM V ZIMĚ NÁS SVĚTLO OCHRÁNÍ

0
69
zobrazeno

Jeden ze zajímavých objevů je světlo a jeho vliv nejen na naše biorytmy, ale i na informace do mozku týkající se dobré nálady. Proto je žluté světlo dokonce jedním z nejlepších léků na deprese. A to převážně v ranních hodinách.

Tuto informaci osvětluje Helena Illnerová, naše přední chronolobioložka: „Je-li bílé světlo dostatečně intenzívní, působí na nás synchronizačně, pokud ho používáme během dne. Světlo přirozené má jednu hlavní výhodu a lidé ji podceňují: úsvit. Na synchronizaci člověka působí nejlépe úsvit – spíše než soumrak. Úsvit je nesmírně důležitý.“

Intenzita světla při úsvitu pozvolna vzrůstá. Ale když my rozsvítíme, rozhodujeme zda je tma, nebo světlo. To není v pořádku. Během úsvitu se také mění vlnová délka světla. Jaký to má vliv, nikdo neví. Ale ví se, že pozvolné narůstání osvětlení je dobré. Američané mají často v ložnicích žárovky, které se pomaloučku rozsvěcují, a když jsou rozsvícené naplno, tak se člověk probouzí. Lidé mají vždycky strach ze světla, stahují si žaluzie, jen aby nám proboha to sluníčko nevlezlo do ložnice, já si chci přispat. Myslím si, že žít s úsvitem, mít ložnice na východ a nezatahovat si rolety, je ve skutečnosti velice zdravé.

Tzv. skřivanů (ranních ptáčat) v naší populaci příliš není. Asi devadesát, devadesát pět procent lidí, kdyby nebylo synchronizováno střídání světla a tmy, dne a noci, by mělo přirozenou periodu delší než dvacet čtyři hodin. Byli by tedy typické sovy, protože by měli tendenci se zpožďovat. Skřivanů je opravdu málo.

A jestli pomůže disciplína? No ta zatraceně pomůže! I když budu mít delší periodu než dvacet čtyři hodin a budu tedy sovou a budu mít tendenci se zpožďovat, tak při pravidelném vstávání a pravidelném osvětlení v určitou denní dobu se mi hodiny, které řídí časový systém, předběhnou.

Každý den vždycky o maličko – přesně tak, jak to určí ranní světlo – a zůstanu synchronizována. Takže i sova se může přizpůsobit, ovšem pokud má světlo. Problém začíná někdy během podzimních a zimních měsíců, kdy je den krátký. Člověk vstávající pravidelně třeba v šest hodin ráno, vstává v létě do světla a nemá problémy, ale v zimě vstává do tmy a problémy mít může. Pokojové světlo nemusí být dostatečně intenzívní.

To je také pravděpodobně jeden z důvodů, proč během zimy mohou mít někteří lidé sezónní deprese nebo minimálně ošklivé nálady, říká se tomu sezónní blues. Nejsou po ránu naladěni, protože by ještě spali, ještě nemají pocit, že už je den, jejich subjektivní den jim ještě nenastal.

Co tedy dělat v zimě?

Zkuste si koupit výkonnou lampu s intenzivním žlutým světlem a uvidíte pozitivní vlivy na Vaši psychiku. Najednou se budete cítit spokojenější a budete mít více energie, protože žluté světlo dokáže zázraky. A protože ho přes zimu venku moc není, dopřejte si ho uměle. Prostě si pomozte sami.

Rozhovor s Helenou Illnerovou na téma depresí si můžete přečíst zde: http://www.deprese.com/index.php?section=klicky&section2=rozhovor33

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Prosím vložte komentář
Please enter your name here